Jelikož existují doklady o obchodní činnosti v souvislosti s tzv. Jantarovou stezkou, víme, že Germánie nebyla Římanům neznámá. Vyváželo se sem luxusní zboží určené pro místní aristokracii, jejichž pozůstatky známe jen z nálezů v bohatých hrobkách velmožů či králů. Na běžných germánských sídlištích ovšem převažují prostší nálezy zlomků keramických nádob, drobných šperků a mince.
Germánské prostředí nebylo Římanům neznámé. Máme doklady o obchodní činnosti v souvislosti s tzv. Jantarovou stezkou. Do Germánie se vyváželo luxusní zboží určené pro místní aristokracii (dary, úplatky) – stříbrná i zlaté picí náčiní, bronzové kotle a pánve či skleněné nádoby, zlaté, stříbrné i bronzové mince, šperky z drahých kovů, zbraně, koření a víno. Pozůstatky takovéhoto luxusního zboží známe jen z nálezů v bohatých hrobkách velmožů či králů (např. bohatý germánský hrob z Mušova). Na běžných germánských sídlištích ovšem převažují prostší nálezy zlomků keramických nádob, drobných šperků (spony, náramky, skleněné korálky) a mince.
V období po skončení Markomanských válek známe z germánských sídlišť kolem vojenských táborů nálezy římských importů, které v nich místní obyvatelé „posbírali“ či vyměnili při odchodu Římanů. Tuto situaci zajímavě ilustruje inventář zahloubené germánské chaty ve Slavoníně. V této kovotepecké či kovářské dílně pracoval řemeslník, který nashromáždil římské zbytky na další zpracování (bronzový nýt ze štítu či opasku, bronzové obložení skříňky, železný nůž s bronzovou hlavicí atd)
