Germánské prostředí nebylo Římanům neznámé. Máme doklady o obchodní činnosti v souvislosti s tzv. Jantarovou stezkou. Do Germánie se vyváželo luxusní zboží určené pro místní aristokracii. Pozůstatky takovéhoto luxusního zboží známe jen z nálezů v bohatých hrobkách velmožů či králů. Na běžných germánských sídlištích ovšem převažují prostší nálezy zlomků keramických nádob, drobných šperků a mince.
Archeologickým výzkumem i povrchovou prospekcí bylo na katastru Řepčína zjištěno germánské sídliště ze 3. - 4. století n.l.. Z rozsáhlé lokality známe nálezy germánských i římskoprovinciánílních spon, mincí a keramiky.
Spona s cibulovitým knoflíkem patří k zajímavým nálezům, které mají původ v dílnách podunajských provincií a jsou datovány od 2. poloviny 4. do počátku 5. století. Jejich nositelé měli vztah k vojenským a mocenským strukturám římského státu.
Z povrchových nálezů pochází kolekce bronzových a stříbrných mincí datovaných do 3. a 4. stol n.l.. Mezi nimi vyniká denár Julie Soaemias (220 n.l.) s portrétem císařovny a sedící Venuše
Literatura: Loskotová, Z. PV50, 329-331
– manželka císaře Elagabala (218-222)
Zdroj identifikace: http://wildwinds.com/coins/ric/julia_soaemias/i.html
(RIC 243, RSC 14, BMC 55) (mince
Keramika
Z povrchových průzkumů PhDr. J. Bláhy pochází i zlomek neurčené provinciální keramiky.
