Mnoho míst má svou zakládací pověst. O Olomouci se minimálně od 16. století mluví jako o městu, které založil Caesar. Jednu z prvních zmínek o možném založení Olomouce nacházíme v díle renesančního polského heraldika Bartoloměje Paprockého z Hlohol – Zrcadlo Markrabství Moravského (Čtvrtá kniha).
V polovině 18. století vzniká tzv. Mollova sbírka map, vedut a přepisů epigrafických památek z území Habsburské monarchie, kde byly shromážděny doklady starožitností z celé říše. Ve fondech Moravské zemské knihovny v Brně se nachází Geyerovy kresby z roku 1755, na nichž jsou zobrazeny údajné římské starožitnosti vztahující se k okolí Olomouce. Nápisy na sedmi kamenných deskách a památnících měly pocházet například z místa budovaných vodních kasáren (i s mincemi), z primátorské zahrady nebo z míst cesty na Náměšť na Hané atd. Důvody proč tato falza vznikla, nejsou dnes zcela zřejmé. Sbírka patrně sloužila k reprezentaci objednatele tedy kariérního diplomata Bernarda Pavla Molla (1697-1780) před elitou tehdejší společnosti.
