Zpočátku budovali Římané na území Římské říše pro svá vojska jen dočasné tábory. To se změnilo po velké expanzi Caesara a následně Augusta, kdy dobytá území bylo nutné zabezpečit. Výstavba stálých táborů se soustředila podél nové hranice říše na Dunaji a Rýnu. Tábor sestával z kasárenských domů, domu pro velitele a důstojníky a měl zpravidla podobu obdélníku s nejméně čtyřmi vstupy.
Římské objekty na sever od Dunaje
Římské tábory
Tábor v Neředíně
Na lokalitě Mušov - Burgstall (jižní Morava) byly díky mnoha archeologickým výzkumům odkryty unikátní doklady fortifikací a vnitřní zástavby této pevnosti. Opevnění postavené mezi léty 172 – 180 n.l. se rozkládalo na ploše větší jak 32 ha, sestávalo ze dvou a někde i tří linií hrotitých příkopů širokých 3 – 4 m s hloubkou dosahující 2 – 3 m. Samotná hradba byla navršena z hlíny pocházející z příkopů a byla zpevněna na vnější i vnitřní straně zdí z nepálených cihel. Výška valu se odhaduje na 3 – 4 m. Na koruně valu mohla stát dřevěná palisáda doplněná v pravidelných rozestupech o pozorovací věže s čtvercovým půdorysem. Výzkum odkryl i dvě brány lemované po bocích dřevěnými věžemi. Omezené odkryvy odhalily i zlomek vnitřní zástavby základny, tvořené dvěma budovami s podpodlažním vytápěním tzv. hypocaustem (jedna budova byla snad lázněmi), ale i velkým dřevěným domem (praefecta castrorum, 44 × 20 m) a půdorysem obdélné budovy identifikované jako valetudinarium tedy nemocnice (delší strana 58 m). V komplexu nechyběl ani okrsek dílen s jednoduchými dřevěnými obdélnými domky vymezenými kůly v rozích a kruhovými píckami v prostoru mezi stavbami, zajišťujícími opravu poškozené výstroje legionářů. Nalezené cihly nesou kolky s označením X. legie Gemina Pia Fidelis dosvědčující pobyt této jednotky (legie měla stálý tábor ve Vindoboně – dnešní Vídeň). K naší škodě se nedochovalo ani původní antické označení Mušova.
Archeologický ústav Akademie věd ČR, Brno, v. v. i.
