Archeologické nálezy

Germánské prostředí nebylo Římanům neznámé. Máme doklady o obchodní činnosti v souvislosti s tzv. Jantarovou stezkou. Do Germánie se vyváželo luxusní zboží určené pro místní aristokracii. Pozůstatky takovéhoto luxusního zboží známe jen z nálezů v bohatých hrobkách velmožů či králů. Na běžných germánských sídlištích ovšem převažují prostší nálezy zlomků keramických nádob, drobných šperků a mince.

Pokračujte dále na:

Olomouc
Olomouc - Neředín
Olomouc - Řepčín

Olomouc – Slavonín

Archeologický výzkum v letech 2001 – 2005 prozkoumal pod dnešním nákupním centrem na Horním lánu tři fáze germánských osad z 2. pol. 2. století, 4. století a poloviny 5. století n.l. Desítky zahloubených chat byly postaveny na mírném svahu nad místní vodotečí na ploše ca 4 ha.

Slavonín, Horní lán

 Z germánské chaty řemeslníka kovotepce či kováře pochází kolekce kovových nálezů související s pobytem římských vojáků. Bronzový kruhový nýt byl součástí štítu nebo opasku legionáře. K importům snad můžeme přiřadit i železný nožík s litou bronzovou hlavicí. Mezi nálezy se vyskytuje i kostěná jehlice s hlavicí vyřezávanou do podoby věže s hradbami.

Importovaná keramika a zlomky skleněných nádob a korálků se v germánských sídlištních objektech vyskytují ve dvou časových obdobích – v osadě z 2. pol. 2. stol. a ze 4. století.n.l. Ze starší osady pochází několik nezdobených zlomků kvalitní oranžové terry sigillaty, jemné žluto-oranžové provinciální keramiky a keramiky s mramorovaným povrchem. V mladší osadě převažují zlomky žlutohnědé panonské glazované keramiky v podobě tzv. mortarií (třecích misek), drobného pohárku a ucha ze džbánu datované do 2. poloviny 4. století. Ve třech případech byly v zásypech mladších objektů nalezeny zlomky skel z pohárků. Početnější skupinu představují skleněné korálky a jejich slitky.

Ze sídlištního objektu ze 4. století byl získán bronzový stáčený náramek vyráběný v Panonii ve stejném časovém období.

Z objektu 1222 datovaného do 5. století pochází drobná bronzová římská mince císaře Constantia II. (337 – 361 n.l.) ražená v Sirmiu. Mince představuje typ s rudním obrazem vojáka probodávajícího ležícího jezdce a opisem FEL[ICIVM] TEMP[ORVM] REPARATIO [obnovení šťastných časů]. Mince tohoto typu byly v obrovských emisích raženy ve všech římských mincovnách v posledním desetiletí vlády Constantia II. a jde tedy o ražbu zcela běžnou, doloženou také z řady jiných moravských nálezů. Exemplář z Olomouce-Slavonína byl provrtán a otvor svědčí o tom, že mince byla užívána jako závěsek.