Germánské prostředí nebylo Římanům neznámé. Máme doklady o obchodní činnosti v souvislosti s tzv. Jantarovou stezkou. Do Germánie se vyváželo luxusní zboží určené pro místní aristokracii. Pozůstatky takovéhoto luxusního zboží známe jen z nálezů v bohatých hrobkách velmožů či králů. Na běžných germánských sídlištích ovšem převažují prostší nálezy zlomků keramických nádob, drobných šperků a mince.
Z území Olomouce pochází celá řada nálezů označovaných jako importy z doby římské. Největší pozornost vyvolávají nálezy mincí, které jsou ovšem dnes z valné většiny nedohledatelné. Archeologické průzkumy prováděné v posledních padesáti letech Vlastivědným muzeem v Olomouci a NPÚ Olomouc narazily jen na ojedinělé nálezy z doby římské v mladších kulturních vrstvách. Nálezy mincí pocházejí od katedrály sv. Václava, z Dolního a Blažejského náměstí, z Žižkových kasáren, ze hliněného náspu bouraného barokního opevnění či z bývalé městské cihelny na Nové Ulici.
Nedaleko sv. Václava byl v časově mladší kulturní vrstvě z 10. - 11. století nalezen zlomek terry sigillaty. Zlomek oranžovo-červené barvy má na sobě reliéfní výzdobu v podobě listu, části těla gryfa (vpravo) a zadní části kance (vlevo). Střep pochází z misky, která byla vyrobena v okolí dnešního města Rheinzabern v okruhu dílen mistra Regina II (cca konec 2. – 1. polovina 3. století).
Při archeologickém výzkumu v Tereziánské zbrojnici a pod schody kostela P. M. Sněžné nalezli pracovníci NPÚ Olomouc zlomky cihel a střešní krytiny ve vrstvách z 10. – 11. století, které jsou spojovány se sakrálními stavbami raného středověku. Předpokládá se, že materiál pochází z dosud neidentifikované římské stavby z okolí Olomouce.
Roku 1938 byl publikován ojedinělý nález bronzové terčovité prolamované spony ve tvaru svastiky, která měla být nalezena na katastru Slavonína u řeky Moravy. Tento typ spony je datován od poloviny 2. do počátku 3. století. Spona se nachází neznámo kde a je příkladem spon oblíbených legionáři v Panonii….(Peškař 1972, 44)
