Germánské prostředí nebylo Římanům neznámé. Máme doklady o obchodní činnosti v souvislosti s tzv. Jantarovou stezkou. Do Germánie se vyváželo luxusní zboží určené pro místní aristokracii. Pozůstatky takovéhoto luxusního zboží známe jen z nálezů v bohatých hrobkách velmožů či králů. Na běžných germánských sídlištích ovšem převažují prostší nálezy zlomků keramických nádob, drobných šperků a mince.
V letech 1997 – 2012 byly v polní trati Mýlina prováděny předstihové archeologické výzkumy pracovníky AC Olomouc pod stavbami komunikací k novým rodinným domkům a také pod jednotlivými rodinnými domky. Kromě intenzivního germánského osídlení ze 3. a 4. století zde byl objeven a zkoumán příkop dočasného římského tábora z období Markomanských válek.
V objektu č. 1827 ze 4. století byl nalezen celý exemplář bronzové provinciální výrazně členěné spony (typ Almgren 84). Tento typ spon můžeme datovat do 2. poloviny 2. století. Vypadá to, že ztracený kus bronzové spony zde mohl objevit neznámý neředínský Germán o více jak sto let později.
Z hliníku (obj. č. 1535) pochází kolekce deseti kusů zlomků římských cihel datovaných rámcově do doby římské. Otázka, zda se jedná o dosud jediný doklad vojenské zděné architektury římského tábora či stavební materiál z dosud neznámé Germány používané stavby v okolí Olomouce, zůstane patrně nevyřešena.
Z kulturní vrstvy pochází i drobný železný hrot oštěpu, který známe z vojenského prostředí limitu. Může se snad dokonce jednat o hrot střely do samostřílu (datace 2. - 4. stol.n.l.)
V nálezech pocházejících přímo z příkopu tábora byly identifikovány i dva drobné železné cvočky z podrážek vojenských legionářských sandálů.
Nález nepochybně římského železného klíče z příkopu svědčí o přítomnosti majetku, který byl hoden uzamykání do dřevěných truhlic – skříněk (datace 2. stol.n.l.).
Část železné lžičky z výplně příkopu může vypovídat mimo jiné o stravě, kterým byly vojáci živeni (tekutá nebo kašovitá, datace nejistá).
V příkopu tábora nechybí doklady po běžném životě vojáků – zvířecí kosti ze snědených zvířat a velké množství zlomků keramických nádob dovezených do tábora z provincií římské říše (misky, talíře, džbánky, pohárky), ale i místní germánské zboží. Střepy nádob byly nejspíš uklizeny do příkopu při odchodu vojáků, kteří se zbavovali nepotřebného nákladu. V římské keramice vynikají drobné zlomky kvalitní oranžové keramiky tzv. terra sigillata, dopravená sem z oblasti východogalských hrnčířských dílen (Pfaffenhofen či Trevír). V importované keramice byly rozpoznány i zlomky tzv. prstencových misek, které se vyráběly v panonských dílnách obr. 5a-d.
